Profesor Karel Bašek působil v rychnovském gymnáziu v letech 1939 až 1983 (maturoval zde roku 1933). V době, kdy jsem byl žákem gymnázia, zde učil tělocvik a francouzštinu. Jako „tělocvikář“ rozvíjel tělesnou zdatnost studentů a podněcoval jejich zájem o sport. Mimo basketbal vedl také kroužky sportovní gymnastiky. Myslím, že hlavně jeho zásluhou se na rychnovském gymnáziu po válce začal pořádat mezitřídní turnaj v basketbalu o „Schützův pohár“, který se na gymnáziu v před vánočním čase koná dodnes. 

Zmínky o činnosti profesora Baška je možno nalézt v diplomové práci Bc. Petra Málka  z roku 2015 „Gymnasium v Rychnově nad Kněžnou v letech 1918 - 1948“. Profesoru Schützovi  je věnován článek v časopisu Orlice č. 4/2019.Viz https://theses.cz/id/m166qu/STAG69913.pdf , (Gymnázium), Clanek_Orlice_4_2019  (Orlice). Možná budou zajímavé informace týkající se tělocviku, košíkové, a dalších sportů na rychnovském gymnáziu v dávných dobách minulého století. Jsou vybrány z výše uvedených pramenů a jsou seřazeny chronologicky.

O SPORTOVÁNÍ  V GYMNAZIU 1938 - 1948

1938 -- Dne 19. listopadu bylo v Poslu z Podhoří vydáno sdělení, že profesorský sbor rychnovského gymnasia byl rozšířen o 2 profesory, o Karla Baška a Rolanda Schwarze. Oba dříve působili na školách, které se nacházely v Sudetech. Profesor Bašek vyučoval na československém státním reálném gymnasiu v Opavě.

1939 - Do rodného Kostelce nad Orlici se po propuštění ze státního slovenského reálného gymnázia v Nitře vrátil profesor Josef Schütz (30. června 1939). Začal učit na Pelclově gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou a tam se vedle učení věnoval sportu, basketbalu, pro který získával studenty.

1940 -- Koncem dubna uspořádali studenti rychnovského gymnasia sportovní zájezd do Jaroměře pod dohledem profesorů Schütze a Baška. Rychnovští žáci byli úspěšní v obou zápasech proti studentům reálného gymnasia v Jaroměři – vyhráli jak v košíkové, tak i ve volejbale.

1941 --  Dne 12. dubna roku 1941 byla nařízením zastavena činnost Sokola, jehož členy byli téměř všichni žáci gymnasia. Ve městě byla nově otevřená sokolovna, která nyní sloužila ke cvičení jednotek SA, kteří jí ovšem svými vysokými kovanými boty značně poničili. Tělesná výchova ale i nadále fungovala, protože se ke konci května zúčastnilo gymnasijní družstvo odbíjené turnaje na reálném gymnasiu v Náchodě. Turnaj byl pro rychnovské mužstvo velmi úspěšný. Sportovní družstvo nižšího gymnasia se zúčastnilo turnaje v h&aacu te;ze né ;, který se konal v Novém Městě nad Metují. Družstvo zde skončilo na prvním místě, před družstvy gymnasia v Náchodě a měšťanské školy v Novém Městě nad Metují

Vánoční prázdniny začaly 22. prosince 1941 a jejich konec byl postupně prodlužován natolik, že se celý leden na ústavu nevyučovalo. Pouze školní basketbalové družstvo bojovalo o vítězství na turnaji s Kostelcem nad Orlicí, Náchodem a Prahou. Také bylo zásluhou profesorů Schütze a Baška zřízeno na školním hřišti kluziště, které navštěvovala i širší rychnovská veřejnost.

1943 -- Dne 28. ledna zatklo gestapo Josefa Schütze a následně profesory Föttera, Dvořáka, Jelínka, Hejna a Bezděka. Udali je vlastní kolegové. Zatčení byli odtransportováni do Terezina a odtud do Birkenau u Osvětimi. Dva z nich, kteří byli převezeni do koncentračního tábora v Buchenwaldu, se konce války dožili (profesoři Hejn a Fötter), ostatní čtyři zemřeli na úplavici v Osvětimi. První zatčený, profesor Josef Schütz, zemřel poslední - 23. dubna 1943, bylo mu 38 let.

1945 -- květen  … Odjeli i obávaní SSmani z Kraftwagendepot ve Stiassnyho továrně.
...Budova gymnasia byla tedy opět volná, ale stav jejího vnitřního vybavení byl žalostný. V těchto dnech také na rychnovském gymnasiu vzniká studentská legie, která má sídlo ve vile ředitele ústavu. Jejím velitelem se stal profesor Karel Bašek.

1946/47  - Dalším významným orgánem byla studentská rada, která se pravidelně scházela každý měsíc a řešila studentské připomínky. Rada také obstarávala sběr starých hmot, organizovala studentský ples, jehož výdělek připadl spolku pro podporu chudých studentů a také zařídila mezitřídní utkání v košíkové a kopané. …uspořádala mezitřídní basketbalový turnaj o pohár profesora Josefa Schütze, učitele tělocviku, který byl umučen za druhé světové války v koncentračním táboře.

(tento blok informací se vztahuje hlavně k válečným letům, ale protože čerpá z emailu našeho příznivce z Prahy, zařadili jsme jej sem - s jeho souhlasem -  jako samostatnou kapitolu, a ještě jednou děkujeme.)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úvod 

  Basketbal, jeden z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších sportů ve světě, má již více než stoletou tradici. Jeho počátky se datujído posledního desetiletí 19. století a za zemi vzniku jsou považovány USA. První doložený basketbalový zápas se tam uskutečnil v roce 1891 ve městě Springfield s výsledkem 1:0. Do českých zemí se basketbal dostal už v roce 1897, když ve Vysokém Mýtě se o tuto hru pokoušeli místní studenti, ale sport je příliš nezaujal. Zato po první světové válce díky studentům pražské pobočky organizace YMCA (Sdružení křesťanských mladých mužů) se hra začala šířit a získávat oblibu. První zápas na našem území byl sehrán v Praze  v roce 1919, ale pravidelné mistrovské soutěže se začaly pořádat až v roce 1928 a reprezentace ČSR se představila v roce 1930. Od roku 1936 je basketbal olympijským sportem.

Začátky 

   Za zrod basketbalu v Rychnově lze považovat rok 1939, kdy Karel Bašek, profesor Pelclova gymnazia, nechal zhotovit a do školní tělocvičny instalovat konstrukci košů. Gymnazistům hra natolik učarovala, že jí věnovali každou volnou chvíli a již v roce 1940 se stali přeborníky škol českého severovýchodu. Díky tomu si je pozvala k přátelským zápasům dvě v té době nejúspěšnější družstva v kraji a to Sokol Pražské předměstí a Rapaťáci Hradec.

    První oficiální útkání, v němž se studenti představili jako reprezentanti svého města, se uskutečnilo v Hradci Králové dne 30.11.1940 a rychnovští podlehli Rapaťákům 24:25. Následující den 1.12.1940 sehráli další zápas se Sokolem Pražské předměstí a dosáhli historicky prvního a cenného vítězství 23:22.V roce 1941 se Rychnov přihlásil do pravidelné soutěže, tzv.Východočeské ligy a skončil na třetím místě za oběma hradeckými celky, které postoupily do české ligy. V následujícím roce se košíkáři stali členy SK Rychnov n.Kn.

    Výkonnost družstva dosáhla již takové úrovně, že na přátelské zápasy přijížděly i nejpřednější české celky. Tak se v Rychnově představila Sparta Praha, Viktoria Žižkov, Philips Praha, SK Motyčín i slavný Unkas Praha. Utkání se hrála v jízdárně rychnovského zámku a toto prostředí se stalo na řadu let domovem místních basketbalistů.

Válečná léta  

   V sezoně 1942-43 hrál Rychnov v divizi, což byla druhá nejvyšší soutěž a beze  ztráty bodu ji vyhrál. Postoupil  do kvalifikace o I.ligu,  která  se  hrála  16.a  17.5.1943  na  domácím hřišti. V zámecké jízdárně během dvou dnů vidělo neuvěřitelných 2500 diváků pěkný  basketbal,  ale  radovat  z  postupu  se nemohli. V prvním utkání Rychnov prohrál s AFK Kolín 14:16, potom vysoko porazil SK České Budějovice 25:11 a na závěr prohrál s SK Slavia Praha 10:14.

Koncem srpna 1943 však bylo rozhodnuto o rozšíření I.ligy na 16 družstev a tak následoval  další kvalifikační turnaj,tentokráte  v Praze a zde už rychnovští nezaváhali.Porazili Jihlavu 37:21, Klatovy 43:32 a znovu  České  Budějovice  31:30.  Pro  sezonu  1943-44 se stali  účastníky  I.české ligy, nejvyšší  soutěže která  se v  basketbale v té době na našem území hrála.

    Na zápasy České ligy chodilo do rychnovské jízdárny pravidelně okolo 1000 díváků, kteří vytvářeli domácím opravdu bouřlivé prostředí.  SK Hányš Rychnov (to byl tehdy oficiální název družstva) dokázal doma porazit i velmi silná družstva jako např. Viktorii Žižkov, Stadion Praha či Spartu Praha a další. Družstvo skončilo na 12. místě se 14 body, když jasně zvítězil Uncas Praha. K domácím zápasům nastupoval tým vždy se znělkou z Růžové krinolíny. Pro sezonu 1944-45 byla připravena další reorganizace, ale vlivem válečných událostí se soutěže v  této sezoně neuskutečnily a hrály se zápasy pouze s celky z okolí.Je velmi zajímavé, že v té době se závodně hrála košíková ve Vamberku, Kostelci, Kvasinách a Týništi a Rychnov měl v soutěžích i mládežnické celky.

   Po osvobození v roce 1945 byla slavná éra rychnovské košíkové završena  v polovině června 1945 památným utkáním s družstvem US Army. Výběr amerických vojáků předvedl vrcholný basketbal s vynikajícím černým Claytonem, který se stal oblíbencem domácího publika. Na podzim téhož roku byla sehrána přátelská utkání s AZS Warszawa a MTK Budapest.

V této době v dresu Rychnova nastupovali hráči Šimek, Hubáček, Matějka,Balvín, Preclík, Žilka, Pink, Řehořovský, Pohl,Taibr, Hányš a pro ligová utkání byli jako posily získáni hráči Doležal a Hloušek, oba ze Sparty Praha. Trenérem byl od počátku prof. Karel Bašek.

Poválečné období

   V nově upravených soutěžích hrál Rychnov od podzimu 1945 v divizi, odkud se v roce 1949 probojoval do národní ligy, druhé nejvyšší soutěže, kde skončil na šestém místě a v další sezoně na místě čtvrtém. V té době ale bylo celé sportovní hnutí postiženo zásadními reorganizacemi, které sport  výrazně negativně ovlivnily. Po reoganizaci v roce 1951 hrál Rychnov o titul krajského přeborníka a skončil druhý.  V důsledku slučování tělovýchovy došlo k tomu, že rychnovský basketbal  se na čas vůbec neúčastnil mistrovských soutěží. Až v roce 1955 byl znovu obnoven oddíl košíkové při TJ Spartak Rychnov nad Kněžnou a družstvo mužů se účastnilo mistrovských soutěží v rámce kraje.

Poválečná generace – setkání 20.5.1995 (malá tělocvična gymnázia FMP Rychnov nad Kněžnou)

 V roce 1960  družstvo v krajském přeboru zvítězilo s právem postupu do divize, ale další úprava hracího systému  tuto soutěž zrušila a tak se Rychnov stal na dlouhá léta pravidelným účastníkem krajských soutěží. Z pověstné jízdárny se stal sklad nábytku a mistrovská utkání se  hrála  v malé a košíkové nevyhovující tělocvičně  - v rychnovské Sokolovně. To již hrála další generace rychnovských basketbalistů : Cvejn, Hák, bratři Langerovi, Smrtka, Novotný, Šmika a také  mladí Zaňka, Dohnálek, Červinka, Machura,Krejcar, Šeda, Matoušek a další. Obrat k lepšímu přineslo až postavení nové sportovní haly při SPŠS v roce 1975, která svými rozměry vyhovovala soutěžním předpisům. Rychnovský basketbal začal  znovu ožívat.

Slavná éra - II. Liga 

   Aktivní činnost postupně ukončili starší hráči a koncem šedesátých let začala hrát další generace - Punčochář, Felix, Derunov, Petrů, Čihák, Žabokrtský, Daníček a další a ti byli později doplněni  mladými odchovanci např. Haníkem, Kuchařem, Bečvarovským, Hanzlíkem,Koskem, Jarošem a dalšími. Trenérem družstva byl po řadu sezon bývalý hráč František Novotný a také Jindřich Průš a později se trénování věnoval Ivan Horyna. Rychnov se v té době pravidelně umisťoval  v popředí tabulky krajského přeboru. 

Sezóna 1969/1970 – Sokol Rychnov nad Kněžnou (jízdárna zámku v Rychnově nad Kněžnou)

Zleva stojící: Průš (trenér), Felix, Machura, Punčochář, Novotný, Langer, Červinka

Zleva dřepící: Šeda, Petrů, Čihák

V sezoně 1987-88 se podařil postup do II. ligy, tehdy druhé nejvyšší soutěže, vzápětí sice následoval návrat do krajského přeboru, ale bylo to předznamenání dalšího úspěšného období rychnovského basketbalu. K návratu do celostátní soutěže - do II.ligy- došlo hned v následující sezoně, kdy se na vítězství v krajském přeboru podílel také  Jožo Lovík.  Pozdější mnohonásobný reprezentant Slovenska a hráč ligových Košic a Banské Bystrice hrál v Rychnově  jen krátce, ale stále zůstává v paměti spoluhráčů a basketbalových fanoušků.

Sezóna 1987/1988 – postup do II. národní ligy (foto po zápase s Jičínem – březen 1988, hala průmyslové školy)

(vlevo první stojící – legendární rychnovský trenér a organizátor Ivan Horyna)

K návratu do celostátní soutěže - do II.ligy- došlo hned v následující sezoně, kdy se na vítězství v krajském přeboru podílel také  Jožo Lovík.  Pozdější mnohonásobný reprezentant Slovenska a hráč ligových Košic a Banské Bystrice hrál v Rychnově  jen krátce, ale stále zůstává v paměti spoluhráčů a basketbalových fanoušků.

Sezóna 1989 / 1990 - opětovný postup do II. národní ligy (foto z ledna 1990, hala SPŠS RK)

(zleva stojící: Lokay - vedoucí družstva, Felix - kapitán, Punčochář, Lovik, Holý, Kosek, Erben, Horyna - trenér

zleva v podřepu: Folk (?), Paštika, Lokay, Jaroš, Horáček, Kuchař)

Slavná éra - I. Liga 

   Ve II. lize si vedlo mužstvo vcelku dobře. Podařilo se  stabilizovat kádr týmu a výsledkem byl postup do I. B ligy, tedy do druhé nejvyšší soutěže v republice, k čemuž došlo v sezoně 1993-94. V té době se objevily některé nové posily, např. Košťál z Hradce, dva hráči občas dorazili i z dalekého Trenčína  a postupně se okolo trenéra Jana Faltýnka a vedoucího mužstva Ivana Horyny utvářel tým, který pak dosáhl největšího úspěchu v novodobé historii rychnovského basketbalu.

Sezóna 1995 / 1996 -  II. národní liga (foto z března 1996, hala SPŠS RK)

(zleva stojící: Horyna - trenér, Lokay - kapitán, Pražák, Moravec, Svoboda, Krejčí, Švec

zleva v podřepu: Musil, Táborský, Petr, Koplík, Vošlajer, Dlouhý)

   Účast Rychnova ve druhé nejvyšší soutěži vyvrcholila v sezoně 1996-97, kdy byla otevřena nová sportovní hala Gymnazia. V pěkném prostředí a za značného diváckého zájmu tým v soutěži zvítězil a získal právo postupu do I. ligy. Z finančních i hráčských důvodů oddíl  tohoto práva nevyužil. O právo postupu mezi basketbalouvou elitu  se tehdy zasloužili rychnováci Jan Lokay, Jiří Paštika, Petr Koplík, Pavel Pražák, Robert Vošlajer, Petr Šorna, Michal Franc a Vladislav Effenberk, z Hradce pomáhal Roman Slawisch, z Pardubic Michal Dlouhý, z Olomouce Stanislav Petr, tehdy hráči Rychnova a z ligových Pardubic hostovali a hodně pomohli  Věroslav Sucharda, Lukáš Houser a David Musil. Trenérem mužstva byl Jan Faltýnek a nemalý podíl na tomto úspěchu měl vedoucí družstva Ivan Horyna svojí nenahraditelnou manažerskou činností. Početný a dobře fungující výbor oddílu vedl jeho dlouholetý předseda Jiří Paštika st. 

Sezóna 1996/1997 – postup do I. ligy (23.5.1997, před hotelem Havel)

(zleva stojící: I. Horyna – vedoucí mužstva, Faltýnek – trenér, Koplík, Pražák, Paštika, Franc, Šorna, Moravec, Effenberk, Sucharda, Houser, Paštika st. – předseda oddílu, Musil.

zleva sedící: Slawisch, Vošlajer, Lokay, Dlouhý, Petr)